Hladinka, šnyt, mlíko a čochtan. Víte, co to je?

Řeč, kterou se mluví také v naší Hospodě Na lese, kde holky od výčepu rozumějí pivu. Styl čepování významně ovlivňuje chuť piva. Šikovný výčepní vám může během večera nabídnout čtyři různé chutě i přesto, že mu z pípy pořád poteče jeden druh piva.

Šnyt

Šnyt neboli košt si dopřává výčepák po naražení nového sudu, aby si ověřil jeho kvalitu. Dřív býval oblíbený u štamgastů, kteří si ho dávali před odchodem z hospody domů a dnes se znovu vrací mezi pivní znalce. Karel Čapek o šnytu už v roce 1936 v Lidových novinách napsal: „Piják piva, když se nechce napít, nýbrž toliko se zavlažit, nedá si třetinku, za niž by se jaksi před celým světem styděl, nýbrž šnyt. Šnyt totiž vypadá jako malé pivo s bohatou pěnou ve velkém půllitru. Pěnu uděláme vždy krapet vyšší. A proč si dávat šnyt? „Chlapi mají rádi pivo z velkého půllitru. Šnyt ale nemusí pít tak rychle, protože má bohatou krémovou pěnu, která pivo chrání. Zůstává tak studené a krásně čerstvé.

KAREL ČAPEK: Ohrožený šnyt

Šnyt jak známo patří mezi míry duté - není to půllitr ani malé pivo, nýbrž míra toliko přibližná. Malé pivo si dávají nepijáci; piják piva, když se nechce napít, nýbrž toliko se zavlažit, nedá si třetinku, za niž by se jaksi před celým světem styděl, nýbrž šnyt. Šnyt je půllitr, ale nenapěchovaný, s pěnou do půl sklenice; záleží na dobré vůli hospodského, kolik té pěny do půllitru nadělá.

A právě z toho vznikl aktuální problém šnytu. Jde totiž o dlouhý boj hostinců s pivovary; a protože se pivovary nechtějí dát, hrozí šenkýři, že zruší šnyty, jelikož prý na nich prodělávají, a že budou prodávat jen pivo do poslední kapky odměřené jako chemikálie ve zkumavce. To tedy by znamenalo konec šnytu, míry neurčité a přesně neodměřené; a dobří pitci v hospodách by nemohli hlaholit, že si dnes už žádnou nedají a jdou do hajan, a pak se obměkčit a říci: "Tak pane vrchní, ještě jeden šnyt.” Pijákům by chyběla ta poslední krůpěj na rozloučenou, které se říkalo šnyt. Ale žádné strachy: mnoho z věcí, které nám hrozí, se nesplní. Ani šnyt nezanikne, neboť s ním by zmizel oblíbený přechod a kompromis mezi "dát si jednu” a "nedat si už nic”. Šnyt je aspoň něco víc než nic, i když to není plná sklenice. A proto se udrží jako většina kompromisů.

Lidové noviny 18. 4. 1936

Čochtan

Čochtan nemá pěnu žádnou. Úkolem výčepního je naplnit sklenici až po okraj pouze pivem. Výhodou čochtana je, že obsahuje 100 % přírodního oxidu uhličitého, díky kterému se zdá, že má nezvykle vysoký říz a sytost. „Nezaměňovat s odstátým kapákem (viz. níže), tohle pivo je velmi čerstvé, jen nemá pěnu, která by ho chránila před zvětráním, a proto se musí vypít rychle,“ upřesňuje Svoboda. Čochtan je ze všech způsobů nejvíc osvěžující a ideální na zahnání žízně.

V některých krajích je zvykem přebytečnou pěnu seříznout nožem.